středa 1. února 2012

Togean islands


Cesta pokračovala dále na sever, popisovat zdlouhavou jízdu autobusem a plavbu trajektem asi už nemá cenu. Kdo nezažil, nepochopí a kdo zažil, tak ví, že cestovat po Indonésii s sebou vždy nese tisíc a jednu úsměvnou historku. Rozhodli jsme se zakotvit na malých ostrůvkách nesoucí název Togean. Prý tropický ráj s nádherným podmořským životem. Zvolili jsme ostrůvek Kadidiri a ubytování v potápěčském centru Black Marlin. Nejluxusnější ubytování za celou dobu našeho cestování, ale tak jsme už na konci, tak proč si pár dní neužít bez švábů, s vlastní koupelnou a čistou postelí.
Ostrůvek je opravdu ráj - bílá písečná pláž, tyrkysově modrá průzračná voda, ticho, klid, žádní prodavači, jen pár dalších turistů a třikrát denně výborné jídlo. A když jsme si půjčili šnorchl a brýle, objevili jsme bohatost tamních korálů, rybek a dalších potvůrek. Jednoznačně jedno z nejlepších šnorchlování za celou dobu! Jeden den jsme jeli loďkou na výlet a měli tak možnost šnorchlovat na jiných místech, procházet se mezi mangrovníky a v neposlední řadě se potápět s medůzami. Jedná se o speciální druh medůz, které nežahají a v jedné zátočině se jich nachází několik stovek. Plavat pak mezi nimi byl neopakovatelný zážitek. Chvíli jsem nechtěla věřit, že nežahají, pak jsem se lekala, jak se mě různě dotýkaly, poté jsem se vyděsila toho neuvěřitelného množství a nakonec se uklidnila a s medůzkami si hrála a zkoumala je.



Původní záměr zůstat na ostrově celý týden a udělat si kurz potápění vzal nakonec za své. Nějak nám to u Black Marlina úplně nesedlo a po pár dnech jsme stejně zjistili, že nás to táhne více na pevninu a do hor k sopkám. Tak jako válet se celý den na pláži pod palmou, kochat se korálovýma rybkama a pojídat k tomu tropické ovoce... koho by to bavilo věčně, že? Odjeli jsem po čtyřech dnech v ráji směr Gorontalo.


Žádné komentáře: