pátek 12. září 2008
Vylet na Air manis
V patek nam odpadla skola a tak jsme se domluvili s Yani, Pintem a Ekem, ze podnikneme vylat na plaz Air manis {v prekladu Sladka voda}. Opet se nam potvrdil indonesky "jam karet", to kdyz jsme na Yani cekali asi dve hodiny. Ale uz jsme si zvykli a tak jsme se jen smali a Eko hral na kytaru.
Kolem treti odpoledne jsme se angkotem dostali na nejkrasnejsi misto, co jsme tu zatim videli. Nadherna plaz, spousta kokosovych palem, zadni lide {jen par mistnich, kteri nam hned pripravili neco dobreho k jidlu}, proste jak z katalogu cestovni kancelare. Kousek od plaze je ostrov, ktery se jmenuje Maly banan {Pulau Pisang} a pri odlivu se na nej da dostat suchou nohou. My se za prilivu dobrodili do puli pasu. Prvne jsme se vykoupali! Obesli jsme a obeplavali cely ostruvek dokola a byli neskonale stastni.
Hned jak jsme se vratili na pevninu, akcni Yani rozbalila stan, to aby bylo kazdemu jasne, ze tam opravdu prespime a ze se do mesta vracime az zitra. Koupili jsme u mistnich par piv, kluci hrali na kytaru, Janca se pokousela zonglovat a vecer hrozne prijemne plynul. Vsude neuveritelny klid, nad nami mesic, jen par komaru kazilo tuto idylu. Nakonec sly zensky spat do stanu, chlapi samozrejme zustali venku pod sirakem. Ekovi az tehdy doslo, ze mu bude asi zima tak me nelenil vzbudit a vzit si muj spacak. Rada jsem mu ho pujcila :-]
Rano jsme se vzbudili kolem devate, posnidali a vyrazili znovu na Maly banan, tentokrat s brylemi a snorchlem. Byl prave odliv, tudiz velmi malo vody. Videli jsme ale zase velkou spoustu roztodivnych krabu a krabicku, musli, ryb a ruzne jine male morske haveti. S Koutakem jsme zahledli i nejakeho vetsiho plaza, jesterea {ze by varan?}. Obdivovali jsme se pak ruznym druhum koralu, jak zivym tak mrtvym. S brylemi jsme se potapeli jen chvili, protoze nas vzdycky kazda vetsi vlna hodila na prvni koral, ktery nas pekne poskrabal a my ho na oplatku znicili. Tak jsme to radeji vzdali.
Za zminku jeste stoji nas {muj a Janci, Honza se zasadne koupe v trenyrkach} koupaci ubor. Spadli jste z visne, pokud se domnivate, ze se koupeme jen v plavkach. Jsme v muslimske zemi a navic je Ramadan! Tudiz pres plavky vzdy navleceme kratasz a tricko {kosili} - extremne pohodlne pri plavani! Ale nikoho tak nepoburujeme :-]
V sobotu vecer nas jeste cekala vecere s dalsi kamaradkou, Wani. Mysleli jsme si, ze jsme pozvani k ni domu, ale nakonec se ukazalo, ze slo jen o spolecnou veceri s kamarady v warungu. Trochu se nam ulevilo, byli jsme totiz vsichni pekne unaveni. K jidlu tradicne ryze a kure, vse se jedlo rukama. Stale musim trochu trenovat a hlavne nezapominat, ze leva ruka je necista a vse tedy delat pravou. Nevim, co by si tu pocala moje mila levoruka sestricka :-]
Vecer uz jsme jen padli do postele a rychle usnuli. Cekal nas dalsi vylet.
Eko a Pinto
Maly bananovy ostrov a deste
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
me tak napada - s tou skolou to tam asi vazne nebude tak zhave.. a s oblecenim asi take ne, staci jedny kratasy a kosile a clovek to uzije ke vsemu - denni noseni, nocni noseni, koupani, pyzamo :)
Okomentovat