Den osmy - prvni indopiva

Dopoledne jsme se tak trochu vykaslali na spolecny program {vyuka indonestiny z notebooku, kde jsme nerozumneli ani slovo} a sli jsme radeji hledat smenarnu. Kdyz nam ve ctvrte bance rekli, ze vymenuji jen jedinou tvrdou menu, a to americky dolar, propadly jsme s Jancou s nasimi eury na chvili panice. Se stestim jsme vsak nasli "Money changer" - mistnost, kde za opryskanym stolem sedi chlapik a v supliku ma miliony. Kurzy si asi vymysli podle nalady a sympatii.
V Carefouru jsme si po dlouhem hledani kazdy koupil dve pivka {my si je s Jancou stejne dluzily za nase ruzne sazky, takze koupit jsme je proste musely} a sli na obed.
V poledne jsme se setkali se zastupcem nasi university, pak {panem} Jusufem. Hezky nas nalakal my se zacali do Padangu opravdu tesit, na hororove scenare Claire {nova prezdivka Pigfrog} jsme uz skoro zapomneli.
Odpoledne jsme si zahrali nejake hry jednoho kmene z Javy, pockali na kafe a zakusky a pak vyrazili i s Katkou a Honzou Polivkou {religiozni tance na Bali} na lanovku. Lanovka vede nad vetsinou parku, takze jsme z vysky znovu obdivovali architekturu, jezirko s ostruvky, ktere tvorily mapu Indonesie a znovu si s Koutakem pripomneli, ze letos si opravdu nezalyzujeme {stejne kabinky jako na horach}.
Nasledovala pekna prochazka, pak zbesile a nesmyslne pronasledovani Slovaku, kteri nekam sli a ani oni sami nevedeli kam, vecere a totalni zmatky s letenkou. Pak Jusuf musel nakonec vecer jeste znovu prijet a omluvit se, ze to zvoral, ale ze vse zaridi. Tak jsme si oddychli a sli si uzit posledni vecer. Dve pivka, trocha durianu a sedela jsem na verande do pulnoci. Utvorili jsme mensi ceskou sekci a Lucka vypravela, jak si to tu mame uzit a ze vsechno je tak, jak ma byt a proste nas dostala svym optimismem a energii.