Vstavali jsme jeste pred vychodem slunce. Potrebovali jsme se rychle dostat zpet do Padangu, jelikoz jsme byli na vikend pozvani k Ekovi domu. Planovany odjezd se nakonec posunul {nikoli kvuli nam} a kolem 11 hod jsme stastne vyrazili.
Cesta trvala skoro ctyri hodiny, absolvovali jsme ji vsak klimatizovanym mikrobusem. Celkem pohodlne. Prvni zastavka byla jeskyne Ngalau Indah. Jeskynni komplex plny netopyru, par krapniku, tma a vlhko. Pujcili jsme si baterku a trochu to tam prozkoumali.
Pote jsme vyrazili do Ekovi rodne visky jmenem Paryahkumbuh. Dostat se tam bylo mozne jen ojeku {skutru}. Vesnice se nachazi mezi ryzovymi poli, kokosovymi palmami a jedna se o typickou zemedelskou oblast. Eko nas pozval k sobe domu, predstavil nas svoji mamince a mladsimu brachovi, kterym jsme prinesli nejake sladkosti. Domek to byl opravdu skromny, ale my si ho uzili a nasavali tak pravou vesnickou atmosferu.
K veceri se podavala ryze {vypestovana na vlastnim policku}, paliva ptaci vejce {vlastnorucne buhvi kde sebrana} a paliva ryba {vlastnorucne chycena v rece}. Je neuveritelne, ze v kazdem domku az chatrci maji na zahrade obri antenu k prijmu televizniho signalu. Eko nam vsak nabidl holywoodsky trhak na DVD a tak jsme na ratanovych podlozkach na zemi sledovali uprostred Sumatry Sandru Bullock, kterak bojuje o zachranu sveho manzela.
Zajimave bylo jeste zjisteni, ze v domku se nenachazi zachod. Chodi se tak nejak asi do poli nebo nekam dal. Jeste ze me strevni obtize opustily...
Eko a vitr ve vlasech
Žádné komentáře:
Okomentovat