Poslední dny v Laosu jsme trávili především odpočinkem a nabíráním nových sil v hamakách. 4000 ostrovů se nachází u hranic s Kambodžou a jméno oblasti je celkem příznačné, neb mocný Mekong zde přesně tolik ostrůvků vytvořil. Ubytovali jsme na ostrově Don Khon společně s dalšími dvěma krajany, Alčou a Palem (slovenský brat). Vybrali jsme si klidnější ostrov, na party přeci můžeme dojít na vedlejší turistický Don Det. Dřevěný bungalov přímo nad řekou s verandičkou a houpací sítí byla ideální volba k odpočinku a sladkému nicnedělání. A zároveň i koupání. Mě hnědé vody veletoku nenalákaly, stačilo mi se tou vodou sprchovat, dobrodružný Michal však neodolal a užil si i skákání přímo z verandy.
Ale tak neváleli jsme se celou dobu, podnikli jsme i výlety po ostrově. Jedinou nepříjemnou věcí je, že na Don Khonu je umístěna výběrčí budka a musí se platit vstup. Což je dost zvláštní, když na ostrově bydlíte... Takže jsme budku obcházeli jak se dalo a placení se úspěšně vyhýbali. Na ostrově se dají půjčit kola, my však zvolili pěší turistiku, nejen kvůli stavu kol a cest ale i kvůli Michalově neasijskému vzrůstu. Při západu slunce jsme obdivovali mekongské vodopády, ta řeka má fakt neuvěřitelnou sílu a zároveň se pozastavovali nad tím, proč zde Francouzi chtěli proboha vybudovat železnici.
Jednou z atrakcí na ostrově je pozorování velmi vzácných sladkovodních delfínů. Ten zážitek jsem si nechtěla nechat ujít. Pravda, význam slovního spojení "boat trip" jsem si představovala trochu jinak než, že vás loďka převeze na druhý břeh (už kambodžský), tam vystoupíte a delfíny pozorujete ze břehu a po půl hodině jedete zpátky. My alespoň ukecali našeho lodivoda a chvíli jsme pozorovali delfíny i z loďky. No kdyby člověk nevěděl, že se jedná o skoro vyhynulý druh delfína, tak podívaná nic moc. Sladkovodní delfíni totiž neskáčou nad hladinou jako ti mořští, takže vždy jen na chviličku vyplavou, nadechnou se a zase zmizí. Měli jsme ale docela štěstí, delfínů jsme viděli poměrně hodně, jsou dny, kdy nejsou vidět vůbec...
Celkovou ostrovní pohodu narušilo až závěrečné shánění lístků do Kambodži. Vzhledem k tomu, že jsme na ostrově, ceny jsou vskutku mafiánsky ostrovní. Oběhli jsme několik míst, ceny všude stejně vysoké. Hnus! No ale co se dá dělat, pohnout se musíme. Kupujeme lístky do Kompong Cham za 22 USD, rozčilujeme se nad mafiánskými praktikami laosko-kambodžského přechodu, kde se zcela neomaleně vybírají úplatky pod oficiálním názvem "stamping fee" a nakonec se necháme ukecat a pokračujeme až do Siem Riepu.
Celkem vzato, ostrovy fajn, ale že by to byl zázrak, který musíte v Laosu navštívit, to zase ne. Obzvláště když vezmeme v potaz ostrovní ceny jídla (ještě že jsme našli jediný lokální stánek s nudlovou polívkou) a hlavně nesmyslně drahý odjezd z ostrova. Z pevniny přejedete do Kambodži několikrát levněji.
Žádné komentáře:
Okomentovat