Co nového napsat o tak známém místě, které je považováno za osmý div světa? Že je to místo, které v Kambodži navštívit prostě musíte, což se pochopitelně odráží na počtu návštěvníků, že vám ale stejně vyrazí dech a taky že tři dny jsou prostě málo. Už jen vybrat z bezmála jednoho tisíce fotek nějaké stravitelnější množství je docela oříšek.
Vzhledem k našemu ne zrovna pozitivnímu vztahu k řidičům tuk-tuků, který se prohloubil v téměř čirou nenávist po pobytu v Siem Riepu, jsme zvolili jako dopravní prostředek bicykl. Získali jsme celkem obstojné vejtřasky, které zradily až poslední den. Překvapivě jsme byli na kolech téměř sami, většina turistů si pochopitelně vezla zadky v tuk-tuku a ti movitější dokonce na slonu... Areál je obrovský a můžete navštívit spousty chrámů v různém stavu rozpadu, různého stáří, různě okupované turisty, na své si zkrátka přijde každý. Nedílnou součástí návštěvy komplexu Angkor je koupě minimálně pitiva u místních stánků. Čekali jsme přemrštěné ceny, ale ječivé útoky prodavaček na naše ušní bubínky nikoli. Jen jsme se přiblížili na dvacet kroků, už se na nás začaly sypat jak vosy na med a aniž by věděly, co chceme, tak každá měla v ruce vždy coca-colu a vodu. Tomu říkám fantazie a konkurence. Výhodou bylo, že v takovémto postavení se nám dobře smlouvalo, obzvláště v pozdějších hodinách, kdy už kšefty tolik nešly. Po této hrozivé zkušenosti jsme se rozhodli pro vlastní stravu. Nerušený piknik v trávě v těsné blízkosti starodávných zdí byl zážitek sám o sobě.
V Siem Riepu jsme ve volných dnech vyzkoušeli "rybí masáž", což znamená, že vnoříte nohy do velkého akvária plného malých hladových rybek a ty vám půl hodiny okusují kůži. Strašně to lochtá a je to celkem sranda, plechovka piva zdarma. Na pivo vás ostatně lákají všude, sklenice točeného vyjde na cca 10 Kč. A tak se nám jeden večer podařilo zapomenout v podniku s příhodným názvem Angkor What?, jehož vtip jsme ocenili hlavně další den, kdy jsme se vzbudili asi ve dvě odpoledne.
Chtěli jsme podniknout ještě výlet ke vzdálenému chrámu, který je polozapomenutý v džungli, ale vzhledem k zákazu půjčování motorek cizincům v celé oblasti a naší nechuti podpořit místní tuk-tuk mafii, jsme to vzdali a vypravili se o den dříve nočním busem směr Phnom Phen.
Jestli jste čekali, že se dozvíte něco více o kambodžském symbolu, který zdobí i vlajku, zklamu vás. O Ankgor Watu toho prostě bylo napsáno tolik, že je zbytečné psát ještě víc. Třeba si užijete fotky, které jsou na Picase a uděláte si tak lepší obrázek.
https://picasaweb.google.com/maxificek/AngkorWatKambodza#
Vzhledem k našemu ne zrovna pozitivnímu vztahu k řidičům tuk-tuků, který se prohloubil v téměř čirou nenávist po pobytu v Siem Riepu, jsme zvolili jako dopravní prostředek bicykl. Získali jsme celkem obstojné vejtřasky, které zradily až poslední den. Překvapivě jsme byli na kolech téměř sami, většina turistů si pochopitelně vezla zadky v tuk-tuku a ti movitější dokonce na slonu... Areál je obrovský a můžete navštívit spousty chrámů v různém stavu rozpadu, různého stáří, různě okupované turisty, na své si zkrátka přijde každý. Nedílnou součástí návštěvy komplexu Angkor je koupě minimálně pitiva u místních stánků. Čekali jsme přemrštěné ceny, ale ječivé útoky prodavaček na naše ušní bubínky nikoli. Jen jsme se přiblížili na dvacet kroků, už se na nás začaly sypat jak vosy na med a aniž by věděly, co chceme, tak každá měla v ruce vždy coca-colu a vodu. Tomu říkám fantazie a konkurence. Výhodou bylo, že v takovémto postavení se nám dobře smlouvalo, obzvláště v pozdějších hodinách, kdy už kšefty tolik nešly. Po této hrozivé zkušenosti jsme se rozhodli pro vlastní stravu. Nerušený piknik v trávě v těsné blízkosti starodávných zdí byl zážitek sám o sobě.
V Siem Riepu jsme ve volných dnech vyzkoušeli "rybí masáž", což znamená, že vnoříte nohy do velkého akvária plného malých hladových rybek a ty vám půl hodiny okusují kůži. Strašně to lochtá a je to celkem sranda, plechovka piva zdarma. Na pivo vás ostatně lákají všude, sklenice točeného vyjde na cca 10 Kč. A tak se nám jeden večer podařilo zapomenout v podniku s příhodným názvem Angkor What?, jehož vtip jsme ocenili hlavně další den, kdy jsme se vzbudili asi ve dvě odpoledne.
Chtěli jsme podniknout ještě výlet ke vzdálenému chrámu, který je polozapomenutý v džungli, ale vzhledem k zákazu půjčování motorek cizincům v celé oblasti a naší nechuti podpořit místní tuk-tuk mafii, jsme to vzdali a vypravili se o den dříve nočním busem směr Phnom Phen.
Jestli jste čekali, že se dozvíte něco více o kambodžském symbolu, který zdobí i vlajku, zklamu vás. O Ankgor Watu toho prostě bylo napsáno tolik, že je zbytečné psát ještě víc. Třeba si užijete fotky, které jsou na Picase a uděláte si tak lepší obrázek.
https://picasaweb.google.com/maxificek/AngkorWatKambodza#
Žádné komentáře:
Okomentovat