Hlasim se zpet a zdravim vsechny ctenare!
Jak jste si asi vsimnli, nastala v mem blogu mensi odmlka, no vice nez mesic a pul. Neni to tim, ze by se tu vubec nic nedelo, ze by nebylo o cem psat. Ba prave naopak!
Na konci listopadu jsme s Koutakem vylezli dalsi mistni sopku. Nenachazim vsak v sobe silu tento pro me jiz archaicky zazitek popsat. Musela jsem ho totiz popsat uz v indonestine a pak v anglictine a na dalsi jazykovou mutaci uz mi nezbylo sil. Nezoufejte vsak, Honzik to barvite popsal na svem blogu, takze Vas, vsechny milovniky sopek, odkazuji tam.
Jak asi mnozi vite, v pulce prosince za nami do Padangu zavitala vzacna navsteva. Prijel Kocka a Krocan z naseho rodneho mestecka ve strednich Cechach. Setkani to bylo mile, kamaradske a vroucne, Honza se z kocoviny vzpamatovaval jeste hodne dlouho. Na letisti je privitala Keke se slovy: "Ahoj Kocko, ahoj Krocane, jak se mate?", vse plynnou cestinou. Pak uz se jelo jen na veceri a druhy den se predavali dary z vlasti. No u prvniho loku Becherovky a prvniho zakousnuti do tatranky jsme se s Jancou malem rozplakaly blahem, tak to bylo silne!
Druhy den jsme jeste ve skole absolvovali jakousi zaverecnou zkousku. Trochu jsme se toho bali, ale nebylo opravdu ceho. Mela jsem pocit, jako by ucitele meli vetsi strach nez my, ze to nenapiseme, takze test z gramatiky byl opravdu jednoduchy. Pak nasledovala hodina mluveni a to jsme take zvladli, jen na test ze cteni jsme cekali tri hodiny, ale nakonec absolvovali i ten. Tim nam viceme skoncila skola! Od noveho roku, druheho semestru uz pro nas nebude organizovana specialni vyuka, muzeme si zapsat bezne predmety s ostatnimi studenty. No uprimne, ani jednomu z nas se do toho moc nechce, skole je to celkem fuk, takze to vypada, ze napiseme v indonestine jen jakesi pojednani, pseudostudii o Padangu, lidech, zvycich, kulture a tak podobne. Od ledna si tedy chodime jen pro stipko a nase slavne studium je vicemene ukonceno...
V prosincove a postupne i lednove sekci si muzete pomalu cist zazitky z naseho javanskeho cestovani. Je toho tolik, ze je trochu tezke to najednou vsechno popsat, takze prosim o trochu trpelivosti.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Ahoj Jani,
uz se to pomalu blizi a taky tam za Tebou s Rencou prifrcime!!! Kontakty na kamarady v Indonesi budou super i pro nas, nebo si das jeste jedno cestovatelske kolecko s nami? Petr
Okomentovat