Do Padangu jsme přiletěli 8.prosince v ranních hodinách. Trochu zvláštní pocit vracet se na "místo činu" po dvou a půl letech. Nejvíc jsem se těšila na Yani, na kamarádku, která nám během našeho ročního pobytu neustále pomáhala, ukazovala okolí a zasvěcovala nás do minangkabauských tradic a zvyků. Yani nezklamala. Na letišti nás vyzvedla pronajatým autem, protáhla nás půlkou Padangu, představila nás pár lidem, vzala nás domů a beze všeho nám půjčila svůj nový skůtr. Je prostě úžasná!
Vzhledem k cenám ubytování v hlavním městě západní Sumatry, jejichž výši nechápu, neb do týhle díry moc turistů nejezdí, jsme se ubytovali na pláži Bungus v homestayi TinTin. Ceny se trochu zvedly, platili jsme 75.000 Rp, ale Raul bungalowy zrenovoval. Náhoda tomu chtěla a ve stejný čas, kdy jsme přijeli do Padangu, přijela i Janča Klápová na měsíční dovolenou. Slibovanou Becherovku však stihla vypít s dalšími českými studentkami, zbyla tak jen domácí meruňkovice. Nepohrdli jsme.
Díky skůtru Scoopy jsme se bez problémů dopravovali do města a zase zpátky na pláž. Po zemětřesení, které zasáhlo Padang v září 2009, vyrostlo ve městě spousta nových budov, spousta jich ale také spadlo. Projeli jsme si tak staré známé ulice, zastavili se na pláži a dali si oblíbenou kávu z Acehu. Bylo příjemné být zpátky! Trochu mě tedy zarazilo, že na nás pokřikovalo mnohem méně lidí než jsem byla zvyklá, nikdo se s námi nechtěl fotit a nikdo mě nevěřícně netahal za chlupy na rukou. Zdá se, že už i Padang si zvyká na bule.
Yani pracuje v České Charitě v městečku Tarusan asi půl hodiny od Painanu. Spojili jsme tedy výlet do Painanu i s návštěvou kanceláře Charity. V Painanu jsme se potkali se starým známým Iqbalem, který nás pozval na oběd a zařídil loďku na blízký ostrůvek Cingkuak. Zde jsme strávili jednu noc. Počasí nám ale moc nepřálo, dva dny s menšími přestávkami hlavně pršelo a komáři se rojili v nevídaném množství. To nás nicméně neodradilo od šnorchlování a od výstupu na vysílač uprostřed ostrova.
Odpoledne jsme se přesunuli do Tarusanu za Yani. Akční plánovací Yani pro nás připravila super výlet loďkou do malé vesničky Sungai Nyalo, kde má Charita jeden z svých projektů na podporu místních zemědělců. Obhlédli jsme tedy rýžová políčka, způsobili pozdvižení v základní škole, kde se po příchodů tří bule přestalo okamžitě vyučovat a všichni se vyhrnuli na dvůr a zpátky na moři jsme krmili rybky v nových sádkách. Nechybělo pochopitelně koupání a šnorchlování a celý výlet jsme zakončili u vodopádu mezi mangrovým porostem. Po slunném dni se ze z bělochů stali rudoši, jediná snědá Yani použila opalovací krém. Nu což, tak se zase trochu sloupneme...
Poslední noc jsme přespali v Padangu. Původní plán velké rozlučkové party vzal díky únavě za své a tak jsme vypili jen pivo na pláži a rozloučili se s Yani, kterou neustále lákáme do Čech. Dopoledne jsme se sbalili a vyrazili do warungu nedaleko university pozdravit da Rise. Warung se za dva roky rozrostl a da Ris měl neustále plné ruce práce. Jídlo stále výborné a stále levné! Pozdravili jsme ještě další kamarády z university a po menších nedorozuměních s řidičem jsme nasedli do auta směr jezero Toba. O cestě trvající 24 hodin zase někdy příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat