Vylet k jezeru Maninjau

Nechteli jsme se vzdat puvodniho zameru a tak jsme v patek brzy rano opet zkusili vyrazit k jezeru Maninjau. Tentokrat jsme zvolili jinou cestu, nikoli pres Bukittinggi {kde se dala ocekavat zacpa a davy lidi}, ale pres vesnici Lubuk Basung.
Predchozi vecer jsme jeste vyuzili toho, ze Honza byl sam doma a vsichni u neho prespali. Koupili jsme si laveh mistniho vina, ktere ale s vinem ma velmi malo spolecneho. V ingrediencich naleznete vino, rajcata{!} a papaju{!} a samozrejme spoustu cukru. Chutove se to asi nejvice podoba griotce. No vypili jsme asi pulku lahve a vzdali to. Coz byla chyba, jelikoz jsme tak zustali pri smyslech a v noci za plneho vedomi museli celit naletum komaru.
Meli jsme stesti a rano za doprovodu Yani nasli spravny discobus. Pote, co jsme obetave Yani vysvetlili, ze jsme sami zvladli preletet pres pul zemekoule a ze tedy neni nutne, aby s nami jezdila, pokud se ji to nehodi, jsme za dunivych zvuku disca vyjeli na dvouhodinovou cestu. Byla to jizda hruzy! Autobus byl stary, ridic naopak mlady - smrtelna kombinace draveho mladi a uplne opotrebovanych tlumicu. Pripadali jsme si jak na horske draze, nic pro citlivejsi povahy a slabsi zaludky. Pokud nejste zrovna milovniky adrenalinovych sportu, nedoporucuji divat se prednim sklem na cestu. Nas ridic to opravdu kalil co to slo, na vsechny a vsechno v ceste jen mohutne troubil, delal mysky a pul cesty jsme absolvovali v protismeru. A do toho se vase telo otrasa a duni v rytmu sica. Ne, nebylo to fajn, fajnovy, i kdyz nam hraly hity tutovy.
Kupodivu jsme zdarne dojeli do cile {cemuz jsem prestala verit uz par kilometru za Padangem} a presedlali na angkot, ktery nas do hodiny dovezl primo do vesnice Maninjau a chytre nam dokonce zastavil u turistickych informaci. Asi nas prozradily spacaky v ruce :-}
Bagoe's cafe se nachazi uprostred vesnicky a po unavnem cestovani to byla vice nez prijemna oaza klidu. Personal mluvi anglicky a na jidelnicku maji i neco jineho nez jen smazenou ryzi a nudle.
Po nutnem odpocinku a regeneraci jsme vysli hledat ubytovani. V Maninjau je pomerne hodne moznosti - od drazsich hotelu az po levne domaci ubytovani. Zkusili jsme asi ctyri mista, ale vsude nam bylo receno, ze maji uplne plno {ano, spravne, duvodem byl opet Lebaran}. Zarazejici jen bylo, ze jsme nikde nevideli ani zivacka a pokoje vypadaly vice nez opustene. Uspeli jsme az v "Cafe 44" a mne nezbyva nic jineho nez toto misto jen vrele doporucit. Pronajem pokoje stal 30 000 RP {60 Kc} na noc. Jedna se o male chaticky primo na brehu jezera a o skvelou restauraci, kde naprosto vyborne vari. Menu je prizpusobeno turistum, takze maji ruzne tousty, palacinky, ovocne jogurtove napoje {lassie} a dokonce i steaky. Tohle byste v Padangu hledali marne {maximalne nekde v hotelove restauraci}.
Odpoledne jsme se jeste setkali s Edem, coz je Honzuv spolubydlici, ktery bydli v nedaleke vesnici. Vyborne jsme se vsichni prejedli a naplanovali celodenni cyklovylet kolem jezera na dalsi den.
Po ranni koupeli v jezere, kde je voda tepla jak kafe a po nepopsatelne dobre snidani, jsme si pujcili kola a vyrazili na turu. Jezero meri na delku 17 km a na sirku 8 km. Edovi predstavy, ze dokola je to tak 15 km vzaly rychle za sve :-} Behem projizdky jsme se casto zastavovali a ti, kterym nedosly baterky ve fotaku {proste smula, Jani} porizovali nezapomenutelne zabery tohoto krateroveho jezera. Po okrajich jezera jsou rozesety ohradky, site na ryby, ktere mistni rybari krmi a po asi ctyrech mesich nalozi na nakladaky a prodavaji hlavne na severni Sumatre. Okolo jezera se do vysky vypinaji pomerne vysoke kopce porostle hustou dzungli a nikoho cela scenerie nenecha na pochybach, ze se jedna opravdu o zatopeny krater.
Asi v polovine cesty jsme udelali mensi prestavku v malickem warungu na nudle a na to, abych zjistili, kde je Edo, ktery se jaksi ztratil. Do toho prisel pekny tropicky slejvak a my se tak hodinu rozhodovali co dal. Meli jsme ale stesti a dest nakonec ustal. Jezero jsme tak doobjeli cele a zmokli az na poslednich 5 km. Nadseni ze sportovniho vykonu jsme se opet skvele nadlabli v Cafe 44. Bramborova polevka, spageti, gado-gado, martabak, lassie, zazvorovy caj...